Historie spolku

Úvodem se chceme obrátit na čtenáře tohoto příspěvku s prosbou o pomoc při hledání ztracené kroniky spolku, která byla zřejmě uložena u některého z našich dřívějších členů. Pokud by se vám ji podařilo nalézt, budeme vám vděčni za její navrácení.

Vznik a činnost spolku v letech 1906 - 1913

Přestože nejsou k dispozici žádné dobové prameny z počátků včelařského spolku ve Voticích, můžeme čerpat informace z historického výtahu, který je součástí zápisů ze schůzí, vedených od roku 1952. Odtud se můžeme dozvědět, že dne 14.1.1906 se z podnětu ředitele měšťanské školy Václava Mokráčka sešli včelaři z Votic a okolí za účelem založení včelařského spolku pro Votice. Mezi zakládajícími členy budoucího spolku byli kromě Votických včelařů přítomni i včelaři ze Smilkova, Střelítova, Větrova, Jestřebic, Bučovic, Nezdic, Vrchotových Janovic, Křešic, Olbramovic, Veselky, Zahradnic,Tomic, Ouběnic a Malého Semtína (dnes Semtínka). Výsledkem jednání bylo usnesení o založení samostatného Včelařského spolku pro Votice a okolí, což bylo následně oznámeno Zemskému ústřednímu včelařskému spolku pro království české, který v té době zastřešoval řadu již vzniklých samostatných včelařských spolků. Po schválení stanov se dne 25.3.1906 konala ustavující valná hromada spolku. Předsedou nově vzniklého spolku byl zvolen učitel Josef Machoň, jednatelem Josef Pařízek a pokladníkem Bohumil Kubálek. Na konci roku 1906 měl spolek 30 členů chovajících celkem 225 včelstev. V následujících sedmi letech se konalo několik přednášek a byla zřízena knihovna čítající 66 svazků odborné včelařské literatury.

Světové války a období mezi nimi

Během 1. Světové války byla řada členů povolána k vojsku a ve vývoji spolku nastal útlum. Po roce 1918 spolková činnost ožívá, rozšiřuje se knihovna, pořizují se nové včelařské potřeby a investuje se do zlepšení včelí pastvy. Od roku 1921 byly včelařské spolky organizovány v nově vzniklém Svazu zemských ústředí spolků včelařských v ČSR, který zanikl až během okupace v roce 1943 sloučením se Zemským svazem sdružení chovatelů hospodářského zvířectva. O činnosti spolku v průběhu 2. světové války nemáme žádné informace, pouze zmínku o tom, že spolek si počínal obezřetně a proto obstál. To dosvědčuje i skutečnost, že v roce 1945 měl 96 členů chovajících 525 včelstev, což je počet přibližně odpovídajícímu současnému stavu.

1945 - 1957: Společenské změny, včelařský kroužek ve Voticích, ztráta samostatnosti spolku

Po 2. světové válce se objevily snahy o obnovení zemských ústředí jednotlivých včelařských spolků, což vedlo v roce 1947 ke vzniku Jednoty včelařů, k níž se přihlásilo 1023 včelařských spolků, sdružujících dohromady téměř 88 900 členů. Po únorovém puči v roce 1948 došlo k začleňování všech veřejně působících společenských organizací do Národní fronty v procesu tzv. transformace. V roce 1957 byla Jednota včelařů nahrazena Československým svazem včelařů, což mělo za následek ztrátu samostatnosti jednotlivých spolků, které se staly součástí jednotné státní organizace. Tento rok byl také posledním rokem samostatného Včelařského spolku ve Voticích, což dokládá i zápis z roku 1958, který je již uveden jako zápis ze schůze Základní organizace Votice. Toto období nebylo pro včelaření příliš příznivé a v průběhu 10 let od války (1945 - 1954) poklesl počet včelstev z 525 na 329. Podíl na tom měly i omezené příděly cukru a povinné dodávky medu a vosku.

V prvním dochovaném zápisu spolku z roku 1952 nalezneme zmínku o existenci včelařské parcely, která byla oseta svazenkou za účelem zlepšení včelí pastvy. Zajímavá je i informace o založení včelařského kroužku pod patronátem spolku. Spolek se věnoval i dalším činnostem, jako bylo provozování knihovny a pořádání zájezdů. V dalších letech se organizovaly kursy pro začínající včelaře, kursy chovatelů matek a odborné přednášky.

1958 - 1970

V letech 1958 - 1970 se spolkový život "nově vzniklé" ZO Votice příliš nemění. Pořádají se včelařské zájezdy často spojené s návštěvami historických památek a rekreačních míst (včelí farma státních lesů Černíny, výzkumná stanice Liběchov, Máchovo jezero, Hluboká, Třeboň, Orlík). Spolek pokračuje ve vedení knihovny, pořádání přednášek a kursů chovu matek. Z pozvaných přednášejících odborníků stojí za zmínku Otakar Brenner, který byl ve své době jednou z nejvýznamnějších osobností českého včelařství. Nově se zavádí promítání včelařských filmů v kulturním domě. V roce 1961 mělo dojít v v rámci nařízené reorganizace k převedení knihoven bývalých spolků do knihoven veřejných, ale v městské knihovně ve Voticích se pro včelařskou literaturu nenašlo místo a zůstala dále ve škole. V zápisu z roku 1961 se objevuje první zmínka o 88 včelstvech spadajících do státního sektoru, která byla chována na území organizace. V 60. létech na okrese Benešov chovalo včely 5 státních statků, dvoje státní lesy a 11 zemědělských družstev (JZD). Zmiňovaná včelstva patřila právě JZD Olbramovice, kam byli nuceni včelaři odprodávat své roje. Kolem roku 1964 byla ukončena činnost včelařského kroužku, jelikož organizace nebyla schopna zajistit instruktora. Dále se plní dodávky medu a včelaři musí plnit další závazky, jako je výpomoc v zemědělství, či účast v tzv. akci "Z" (výsadba stromků).

1971 - 1989

Zákon z roku 1968 o federativním uspořádání umožnil v letech 1970 a 1971 postupné rozdělení svazu na Slovenský a Český svaz včelařů. V roce 1971 byla také nakrátko obnovena činnost včelařského kroužku ve škole. Podíl včelstev v socialistickém sektoru se postupně snižuje. V roce 1972 už JZD Olbramovice obhospodařuje pouze 16 včelstev. Na základě požadavku správy školy bylo v roce 1976 odsouhlaseno převezení knihovny do nemovitosti jednoho z členů. Od roku 1980 činnost spolku ochabuje, přestává se jezdit na zájezdy a ubývá přednášek.

1990 - 2016

Krátce po "sametové revoluci" došlo k zásadní změně ve stanovách Českého svazu včelařů, kdy byla základním organizacím navrácena právní subjektivita. V roce 2006 byl změněn název svazu na Český svaz včelařů o.s (občanské sdružení). Společenské změny přinesly i změny ve včelaření. Vedle Českého svazu včelařů začaly vznikat i jiné včelařské spolky, přichází nové technologie a objevují se první včelí farmy. Včelaření dále ovlivnily i výkyvy cen medu a opakované plošné úhyny včelstev v posledních letech.

Počátkem 90. let rostl počet členů ZO Votice a zvyšoval se také počet včelstev. Nejvyššího počtu chovaných včelstev na území organizace bylo dosaženo v roce 1990, kdy bylo zazimováno 592 včelstev. Po roce 1995 nastal obrat a během 14 let poklesl počet členů i včelstev téměř o dvě třetiny. Teprve v posledních letech začal počet včelstev na území organizace znovu prudce narůstat.

Konec roku 2015 přinesl další změnu do života včelařských spolků. V návaznosti na nový občanský zákoník se základní organizace staly tzv. pobočnými spolky zapsaného spolku hlavního. Pobočné spolky sice zůstávají svébytnou právnickou osobou, ale stávají se zcela závislými na hlavním spolku, který je tak oprávněn vymezovat i rozsah jejich činnosti. V roce 2016 dochází u Votického spolku ke změně sídla a změně názvu na Český svaz včelařů z.s., základní organizace Votice.